![]() |
||
všechny vystavené snímky jsou chráněny autorským zákonem
|
||
Jezero Titicaca: Copacabana | ||
---|---|---|
![]() Velikonoce v Copacabaně |
![]() |
![]() na požehnání čekaly kolony aut |
![]() |
![]() |
![]() copacabanská pláž |
![]() Horca del Inca (sluneční kalendář z doby předincké) |
||
Jezero Titicaca: Isla del Sol | ||
![]() Kordillera Real na obzoru |
![]() |
![]() právě zde se z vod jezera Titicaca zrodilo slunce! |
La Paz | ||
![]() La Paz v kotlině pod horou Illimani |
![]() tisíce hvězd/domečků |
![]() 1,5 milionu obyvatel |
![]() |
![]() lidová slavnost |
![]() |
![]() |
![]() koření |
![]() |
![]() Valle de la Luna |
||
Tiwanaku | ||
![]() Templeto Subterraneo |
![]() |
![]() |
Tiwanacká říše se datuje od 15. st. př.Kr. do 12. st. n.l.. V době svého rozkvětu sahala od Peru po severní Chile a ovlivňovala mnoho okolních kultur. Podle pověstí zde žil národ bílých vousatých mužů pocházejících z jezera Titicaca. |
![]() |
Největší kamenné bloky váží desítky tun a byly sem pravděpodobně přivlečeny jen pomocí provazů a dřevěných válečků. Inkové nalezli město Tiwanaku už opuštěné. Španělé, a později Bolivijci, využívali ruiny jako zdroj stavebního kamene, proto se dodnes zachovalo jen to, co leželo hluboko pod nánosy země. |
Chacaltaya (5395 m n.m.) | ||
![]() |
![]() |
Na hoře Chacaltaya se nachází nejvýše položená sjezdovka světa - funguje tu malý předválečný vlek, ovšem kyslíku je málo. Až k vleku se dá vyjet autem po krkolomné kamenité cestě, proto výstup na vrchol hory trvá asi jen 1,5 h.
vlevo: kotlina La Paz pod námi uprostřed: poslední zbytek ledovce |
Trek "El Choro" | ||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() bromélie |
![]() |
Trek El Choro vede po incké stezce ze sedla La Cumbre (4800 m) do osady Chairo (1200 m n.m.). Během tří dnů tak člověk na asi 70 km klesne o 3600 výškových metrů a zároveň projde všechny vegetační stupně od vysokohorské tundry po tropický prales (více v cestopisu >>). |
"Silnice smrti" z Coroica do La Paz | ||
![]() Coroico - brána do bolivijské Amazonie |
![]() |
|
![]() |
![]() tzv. "nejnebezpečnější silnice světa" byla vybudována v téměř kolmých svazích And |
|
Sucre | ||
![]() |
![]() |
![]() zkamenělé stopy dinosaurů |
Sucre je výrazně "civilizovanější" než La Paz, z kterého jsme sem přes noc přejeli. Docela šok. Indiánky tu ani nenosí buřinky. Město působí čistě, upraveně a díky své architektuře je právem na seznamu UNESCO. |
![]() krajina mezi Sucre a Potosí |
Bolívie má dvě hlavní města. Zatímco v La Paz sídlí parlament a vláda, Sucre je sídlem nejvyššího soudu a dalších institucí. Byla zde také v roce 1825 vyhlášena nezávislost Bolívie. |
Potosí | ||
![]() středověké uličky hornického Potosí |
![]() (4100 m n.m.) |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() stříbronosný kopec Cerro Rico (4824 m) živil Španělsko přes dvě století |
![]() |
|
kaktusy poblíž Uyuni | ||
![]() trichocereusy ... a Lukáš |
![]() |
![]() oreocereusy a Ája |
![]() dřevo mrtvých kaktusů |
![]() Opuntia sp. |
![]() Oreocereus sp. |
![]() |
![]() šedivá placička = město Uyuni |
![]() |
Uyuni | ||
![]() |
![]() školáci se vrací z výletu |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() na hřbitově ... |
![]() |
![]() ... vlaků |
Salar de Uyuni | ||
![]() těžba soli |
![]() Isla de Pescadores |
![]() Trichocereus atacamensis |
![]() vrstva vody na okraji salaru |
![]() největší solná pláň světa |
![]() vesnička San Juan |
RN de Fauna Andina Aduardo Avaroa | ||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() plaměňáci |
![]() zkamenělá láva |
![]() kamenný obr |
![]() horské pouště jihozápadního Altiplana |
||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() laguna Colorada (4280 m n.m.) |
||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() "krajina Salvadora Dalího" |
![]() vulkán Licancabur (5960 m) |
![]() ... a autobusem dolů do Chile |